Vytisknout
Zobrazení: 4119

Zvýšení životního minima od 1. 4. 2020

K 1. 4. 2020 došlo ke zvýšení částky životního minima jednotlivce z dosavadních 3410 Kč na 3 860 Kč. Nezabavitelná (exekucí nepostižitelná) částka na (osobu samotného) povinného (dlužníka)  bude (stále) činit 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy (nově již) částky 3860 Kč, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to (stejně jako dosud) 6502 Kč, čili 2/3 z částky 10 362 Kč. Nezabavitelná částka na povinného tedy bude činit od 1. 4. 2020 částku 6908 Kč, tedy o 300 Kč více než dosud.  

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu ve výši  jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na povinného pak bude  od 1. 4. 2020 ve výši 1727 Kč, tedy o 75 Kč více než dosud.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, ve výši dvojnásobku součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako dvojnásobek součtu částek 3860 Kč a 6502 Kč, bude činit od 1. 4. 2020 (nově) 20 724 Kč.

Tyto zvýšené částky se uplatní poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují (1. 4. 2020), tedy při zúčtování mzdy za duben 2020 v praxi prováděném v květnu 2020.

MZDY ZEIS: Touto zprávou se upraví v období 04/20 příslušné hodnoty. Po přijetí zprávy je nutno program ukončit a znovu spustit.
Před zpracováním čistých mezd překontrolujte, případně upravte v 6.3.1. Přepínače – sekce Čisté mzdy položky:

    Nezabavitelná základní částka z 6608,00 Kč na 6908,00 Kč

    Nezabavitelná částka - vyživovaná osoba z 1652,00 na 1727,00 Kč

    Srážka bez omezení nad z 19824 Kč na 20724 Kč.

Srážky ze mzdy

Zákonem č. 191/2020 Sb. se mění mimo jiné i zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen OSŘ).

V § 299 se změnil text takto:

(1) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou:

a) náhrada mzdy nebo platu,

b) nemocenské,

c) peněžitá pomoc v mateřství,

d) důchody,

e) stipendia,

f) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,

g) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, služebního poměru nebo výkonu veřejné funkce (dále jen odstupné)106),

 

Poznámka: U písm. g) v odst. 1 a v odst. 4 je poznámka 106) s odkazem mimo jiné na § 67 ZP (odstupné dle ZP), na § 72 nebo 115 zákona o státní službě nebo na § 77 a následující zákona o obcích (odměna při skončení funkčního období).

h) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,

i) náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti,

j) dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,

k) výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů,

l) příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.

(2) Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu fyzické osoby, která z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu. Výkon rozhodnutí ohledně dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, nelze provést přikázáním pohledávky.

(3) Jsou-li splněny podmínky stanovené občanským zákoníkem, nesmí být povinnému sražena z dávky poskytované podle zaopatřovací smlouvy částka, kterou povinný vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje. Výši této částky určí soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; k jejímu určení soud nařídí jednání.

 

(4) Z odstupného se srážky vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy106). Nastoupí-li povinný do práce nebo vznikne-li povinnému právo na některý z příjmů uvedených v odstavcích 1 až 3 v době, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy (dále jen „doba poskytování odstupného“), považují se jednotlivé násobky průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny po dobu poskytování odstupného za měsíční příjem, na který se vztahují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.

 

Poznámka k odst. 4:  V případě srážek ze mzdy z odstupného se srážky budou vypočítávat z každého násobku průměrného výdělku zvlášť (toto už vyplývá z Judikátu Nejvyššího soudu 21Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016), kde je řešena situace, kdy bylo vyplaceno odstupné a srážky byly provedeny z každého násobku průměrného výdělku zvlášť a zaměstnanec před uplynutím počtu měsíců vyplaceného odstupného nastoupil do nového zaměstnání nebo začal pobírat některou z dávek uvedených v § 299 OSŘ. U nového plátce příjmu se v tomto případě neuplatní nezabavitelné částky z příjmů za násobky odstupného nebo se budou považovat za měsíční příjem a nový zaměstnavatel je přičte je k příjmu, který u něj má povinný.

 

Daňový bonus – přikázání jiné peněžité pohledávky

POZOR: Další změna v OSŘ je provedena v § 317 odst. 2, kde se mezi pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí doplnil „daňový bonus“. Z toho vyplývá, že exekutor nebude již moci poslat tzv. „přikázání jiné peněžité pohledávky“ na daňový bonus ani na doplatek na daňovém bonusu, který by vznikl v rámci ročního zúčtování záloh.

Pro datum uplatnění těchto změn jsou důležitá přechodná ustanovení k zákonu č.191/2020 Sb.:

1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

2. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z daňového bonusu podaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona soud zamítne. Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z daňového bonusu se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona neprovádí. Soud výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z daňového bonusu i bez návrhu zastaví.

Podle přechodného ustanovení č. 1. se novela použije od data nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 24. 4. 2020, a to i v případě, že řízení bylo zahájeno před datem účinnosti zákona.

Podle věty první přechodného ustanovení č. 2. soud návrh nařízení výkonu rozhodnutí na daňový bonus podaný před účinností zákona zamítne. Podle věty druhé se výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky na daňový bonus ode dne nabytí účinnosti zákona již neprovádí.

Podle věty třetí by měl soud (exekutor) výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky na daňový bonus i bez návrhu zastavit.

POZOR: V zúčtování mzdy za měsíc duben 2020, již nebude provedena srážka daňového bonusu.

MZDY ZEIS: V období 04/20 se v případě srážky daňového bonusu na základě přikázání jiné peněžité pohledávky (kód srážky 0539 Srážka jiných příjmů) uvede u příslušné srážky v 1.1.3.2. Trvalé srážky v položce Datum ukončení datum 31.3.2020)

Insolvence

Dlužníci mohou požádat o prominutí splátek, případně o odklad splátkového kalendáře. Pokud insolvenční soud takto rozhodne, je třeba sledovat insolvenční rejstřík a postupovat podle záznamů v něm uvedených. Pro odklad splátek exekučních příkazů by měl zaměstnanec předložit rozhodnutí soudního exekura o jeho souhlasu s odkladem splátek. Podle § 4 odst. 5 tohoto zákona by měl exekuční soud rozhodnutí o odkladu splátek zaslat i zaměstnavateli dlužníka, který je též účastníkem řízení.

Novinky v ošetřovném (OČR) - informace

V prvé vlně „krizových“ zákonů byl 27.3.2020 Sb. přijat zákon č. 133/2020 Sb., který:

· rozšířil čerpání ošetřovného z důvodu uzavření škol po celou dobu uzavření škol,

· umožnil opakované „střídání“ rodičů pečujících o dítě

· umožnil čerpat ošetřovné z důvodu uzavření škol i pro děti starší 10 let, a to až do 13 let věku (den předcházející 13. narozeninám je posledním dnem, za který lze nárok čerpat).

Dochází k dalšímu rozšíření ošetřovného novelou zákona č. 133/2020 Sb. Tuto novelu vláda schválila v pátek 17.4., minulý čtvrtek 30.4. ji podepsal prezident a tento týden, pravděpodobně již dnes 4.5.2020, bude vyhlášena ve Sbírce zákonů.

· zvyšuje ošetřovné na 80 % denního vyměřovacího základu

· umožňuje uplatnění ošetřovného i „dohodářům“

Výše ošetřovného se na 80 % DVZ zvýšila zpětně od 1.4.2020; za březen 2020 tedy zůstalo ošetřovné v původní výši 60 % DVZ. Ošetřovné se zvyšuje pro všechny případy, tedy i pro ošetřovné z důvodu nemoci dítěte. Zvýšení ošetřovného je časově omezeno na dobu od 1.4. do 30.6.2020, od 1.7.2020 se tedy opět začne ošetřovné počítat podle zákona o nemocenském pojištění, tj. ve výši 60 % DVZ.

Pro „dohodáře“ novela zavádí nárok na ošetřovné pouze z důvodu uzavření školního resp. dětského zařízení popř. i z důvodu péče o osobu alespoň v 1. stupni závislosti, které byla uzavřena škola anebo zařízení sociálních služeb (stacionář). Ošetřovné z důvodu nemoci dítěte se tedy na „dohodáře“ nevztahuje. I pro „dohodáře“ se ošetřovné vztahuje na děti před dovršením 13 let věku. U „dohodářů“ pro ošetřovné platí:

· dohoda byla uzavřena před 11.3.2020 (rozhodující je datum uzavření dohody)

· dohoda zakládá účast na nemocenském pojištění (u dohody o pracovní činnosti byl sjednán či zúčtován příjem alespoň 3 tis. Kč měsíčně, u dohody o provedení práce měsíční příjem přesáhl 10 tis. Kč), tzn., že podléhá odvodu pojistného

    pro nárok na ošetřovné za 03/2020 je rozhodující účast na nemocenském pojištění za 02 nebo 03/2020

    za 03/2020 náleží ošetřovné ve výši 60 % DVZ, za dobu péče od 1.4.2020 ve výši 80 % DVZ

    ošetřovné náleží jen po dobu, na kterou byla dohoda sjednána.

Příklad 1

Zaměstnanec vykonával práci na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu od 2.1. do 31.5.2020. Za 02/2020 byl zaměstnanci zúčtován příjem 5.000 Kč a tudíž z této dohody za 02/2020 vznikla účast na nemocenském pojištění a bylo za 02/2020 odvedeno pojistné. Může tento zaměstnanec na základě aktuální novely žádat o ošetřovné z důvodu uzavření školy?

Ano, v tomto případě bez ohledu na účast na nemocenském pojištění v měsíci březnu - za 03/2020 mohla být např. zúčtována odměna nedosahující částky 3.000 Kč a odměna za 03/2020 nemusela podléhat odvodu pojistného. V tomto případě vzniká zaměstnanci nárok na ošetřovné za dny péče v březnu ve výši 60 % DVZ a za dny péče v dubnu a květnu ve výši 80 % DVZ. Pokud by byla dohoda uzavřena např. na dobu do 15.5.2020, tak by nárok vznikal jen za dny do 15.5.2020. Pokud by byla dohoda uzavřena např. na dobu do 15.7.2020, tak by nárok vznikal i za celý červen, pokud nedojde k dřívějšímu obnovení povinné školní docházky.

Příklad 2

Zaměstnanci z příkladu 1 byla zúčtována odměna za 02/2020 nedosahující částky 3.000 Kč a tudíž nepodléhala odvodu pojistného. Může tento zaměstnanec na základě aktuální novely žádat o ošetřovné z důvodu uzavření školy?

V tomto případě bude záviset na výši příjmu zúčtovaného za 03/2020. Pokud by za 03/2020 byla z dohody o pracovní činnosti zúčtována odměna alespoň 3.000 Kč (tato odměna by podléhala odvodu pojistného), tak by nárok na ošetřovné za dny péče od března vznikl. Pokud by za 03/2020 byl zúčtován příjem nedosahující částky 3.000 Kč, tak by nárok na ošetřovné nevznikl.

 

POZOR: U ošetřovného je v současné době, kdy je připravována „dobrovolná“ školní docházka, je třeba upozornit, že dokud nebude oficiálně obnovena rozhodnutím Ministerstva školství povinná školní docházka, pak nárok na ošetřovné nadále bude možné čerpat za dny, kdy zaměstnanec nevykonává pro zaměstnavatele práci - tedy i v případě, kdy bude dítě "dobrovolně" chodit do školy. Pokud nebude povinná školní docházka obnovena do 30.6.2020, tak ošetřovné podle „krizového“ zákona 133/2020 Sb. (po jeho aktuální novelizaci) bude poskytováno nejpozději do 30.6.2020.

MZDY ZEISNezapomeňte u Ošetřovného (z důvodu uzavření školského zařízení)  zahrnout všechny dny do položky Ošetřovné 9 (až 16) dnů. Pokud to neopravíte, budete mít špatně ELDP za rok 2020.